Rozhovor s prof. MUDr. Jiřinou Bartůňkovou, DrSc. - Jak připravit imunitu na podzim a zimu.

Teploty pozvolna klesají, podzim klepe na dveře a čekárny lékařů se pomalu začínají plnit. Jedná se o každoroční trend, se kterým lze ale bojovat! Spousta z nás má své tipy, jak vyzrát na nachlazení. V některých rodinách se dokonce dědí z generace na generaci. Existují ale pravidla, kterých když se budete držet, je pravděpodobné, že vydržíte fit. Jaké to jsou jsme se zeptali prof. MUDr. Jiřiny Bartůňkové, DrSc. Přečtěte si, kdy začít s prevencí a co dělat, když už se nám onemocnění nevyhne.

Čím to je, že jsme náchylnější, zejména na respirační onemocnění, právě v tomto období?
Důvodů je několik. Jedním z nich je návrat do kolektivu většího počtu osob v jedné místnosti, což se týká zejména školáků. Dále pak výrazné teplotní rozdíly: studená rána a teplá odpoledne. Když se člověk nedostatečně oblékne, tím spíše ráno prochladne. Když se zase oblékne příliš teple, odpoledne se přehřívá. Ani jedno není pro organismus dobré. Takže důležité je oblékat se po ránu teple, ale s možností odložit po oteplení část oděvu, a hlavně mít nohy v teple – vzít si prostě ponožky. Studené nohy totiž souvisí se snížením prokrvení sliznice v nose, čímž je zaděláno na rýmu.

Čím nejlépe podpořit náš imunitní systém a kdy s prevencí začít?
To je celkem komplexní opatření a dá se říct, že s prevencí je třeba začít kdykoliv a co nejdřív, nikdy není pozdě. A hlavně musíme odlišit, zda se jedná o jinak zdravé jedince, nebo o osoby s nějakou poruchou imunity nebo jiným chronickým onemocněním. Máme-li doporučit něco zdravé populaci, pak je to kvalitní, pestrá a pravidelná strava, přiměřená fyzická aktivita, dostatek spánku a psychická pohoda, pokud možno bez stresů.
To je to, čemu říkáme „zdravý životní styl“.

Většina rodičů se podzimu a návratu dětí do škol a školek obává, a to právě z důvodu, že jsou velmi často doma. Liší se prevence u dětí?
Pro děti platí totéž. Po prázdninách, které většinou tráví na vzduchu a aktivním pohybem, se najednou ocitnou na mnoho hodin v lavicích v uzavřených místnostech. I výuka by měla zahrnovat dostatečné pohybové aktivity i venku. A především v mimoškolním čase je třeba na dostatek pohybu venku dbát. Pro děti platí zejména to, co jsem říkala dříve – ráno se teple obléct a pokud se odpoledne oteplí, část oděvu odložit.

Je prospěšné ráno po probuzení stihnout krátkou sprchu nejprve teplou a následně chladnější vodou. Organismus se pak prokrví a je méně náchylný k výkyvům teplot. Ale nic se nemá přehánět – třeba v zimě při teplotách pod minus pět je vhodné pobyt venku omezit, případně si vzít šátek přes nos a ústa při sportu. Studený vzduch totiž znehybňuje řasinky dýchacích cest a snižuje průtok krve sliznicemi, které se mohou stát náchylnější k infekcím. Ale nebýt venku za každou cenu! Pozor na inverze nebo jiné znečištění vzduchu – to je pak lepší ven nechodit. Také se děti nemají nutit do nějakých aktivit, které je vyloženě nebaví. Pak může totiž převážit vliv negativních emocí, které imunitu potlačují.

A jednoduché opatření – důležité je v zimě, kdy se topí, udržovat dostatečnou vlhkost v místnostech, zejména v ložnicích – ideálně kolem 50 %. Vyschlá sliznice dýchacích cest je snadnou vstupní branou pro infekce.

Poslední dva roky jsme se potýkali s pandemií covidu-19. Jak náš imunitní systém připravit právě na ni?
Covid je respirační onemocnění přenášené kapénkami. Takže prevence je stejná, jako u jiných respiračních viróz. Tedy zdravý životní styl, důsledná léčba chronických chorob. Tím myslím např. korekce hypertense, redukční diety u obézních, kompenzace diabetu – to jsou ty hlavní rizikové faktory, které zvyšují náchylnost k těžším průběhům infekcí. Pokud je člověk nachlazený, měl by nosit roušku, pokud už musí ven, aby nešířil bacily do okolí. V místech s velkou koncentrací osob, jako jsou dopravní prostředky, je vhodné roušky nosit i preventivně. A máme-li na nějaké onemocnění vakcínu, což je případ COVIDu, je jistě vhodné být očkovaný. Koho, kolikrát a kdy očkovat, je ovšem složitější problematika, která musí být individuálně posouzena.

V případě, že se nám nachlazení nakonec nevyhne, doporučujete navštívit lékárnu nebo můžeme sáhnout po přírodní alternativě?
Kvůli běžným nachlazením jinak zdravé osoby nemusí k lékaři vůbec chodit. Na to stačí pár dní klidu, dostatek teplých nápojů, při vyšší teplotě nad 38 °C některé volně prodejné léky. Pomoct může ibuprofen, paracetamol nebo kyselina acetylsalicylová a řada domácích přípravků počínaje medem, cibulí, česnekem, zázvorem, jitrocelovým sirupem. Teprve když je průběh závažnější nebo onemocní někdo, kdo má nějaké chronické onemocnění, je třeba postup konzultovat s lékařem.

Urychlíme průběh nachlazení tak, že opravdu ulehneme do postele nebo je ve většině případů délka dána? Velmi často se udává jeden týden.
Klid je důležitá součást léčebného režimu. Imunitní systém potřebuje klid a čas, aby se s infekcí vyrovnal. Když budeme organismus zatěžovat fyzicky nebo psychicky, může se infekce „táhnout“ mnohem déle nebo přejít do nějaké závažnější formy. Přecházet infekce plným pracovním nasazením se nevyplácí. Člověk ohrožuje sebe i své okolí.

Máte osvědčený tip, jak se udržet fit po celý rok?
To je stále ten omílaný „zdravý životní styl“. Nic zázračného a univerzálního neexistuje. Ale aby to nevyznělo příliš nihilisticky – jistě mají své místo i polyvitaminové přípravky, zejména u dětí odkázaných na stravování ve školních jídelnách. Přípravky by měly obsahovat i stopové prvky jako železo, selen a jód. Ty jsou pro imunitu dobré a v běžné stravě u nás je jich málo. Koncem zimy je vhodné doplňovat i vitamin D.

Je pravděpodobné, že se jako populace budeme do budoucna potýkat s nějakou podobnou pandemií jako byla ta covidová? Pokud ano, můžeme se na ni nějak připravit?
Pandemie infekcí jsou hrozbou stále. Připravit se na ně lze pečlivým monitorováním epidemiologické situace a včasnou identifikací případného původce infekcí. Pokud bude znám, je možné s ním bojovat. Z hlediska lidstva je ovšem důležité vymýtit chudobu, podvýživu, zajistit pitnou nezávadnou vodu, umožnit lidem přístup k adekvátní zdravotní péči – to ještě bohužel ve většině světa není samozřejmost.