Muzeum

Kittelův dům v obci Krásná 

Jan Josef Antonín Eleazar Kittel se narodil 3. února 1704 v Šumburku (dnes Krásná), v horské vísce na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Ve svých 23 letech se oženil s Annou Marií Güntherovou, s níž přivedli na svět 11 dětí. Pocházel z rozvětvené rodiny s dlouhou ranhojičskou tradicí. Pravděpodobně nestudoval lékařství na žádné univerzitě, obecně se ale míní, že měl aprobaci vojenského ranhojiče a chirurga. Dosahoval fenomenálních úspěchů v uzdravování. Léčil nejen šlechtu v daleké Praze či Vídni, nýbrž se staral i o chudé nemocné v širokém okolí Jizerských hor a Krkonoš. Znal a dokonale využíval léčivou sílu bylinek, vodoléčbu, diagnostikoval také na základě rozboru moči. Později, díky pilnému studiu, praktikoval i složité chirurgické zákroky (například oční operace).

Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako J. J. A. E. Kittel (1704-1783). Právě jeho úspěchy, sláva a majetek daly podnět k mnoha faustovským legendám. Traduje se v nich, že upsal Ďáblu svou duši výměnou za to, že bude schopen vyléčit jakoukoli nemoc. Doktor měl dostat bylinu „Všehoj“ (vč. instrukcí, jak si ji každý rok znovu pořídit), kouzelný plášť, na němž se dalo létat a slib pekelné úslužnosti složený Ďáblem na čarovnou knihu "Pekelná zaříkadla". Smlouva byla prý uzavřena na čtyřicet let a po tuto dobu vládl Kittel veškerou mocí nad temnými posluhovači. Avšak pak měl propadnout peklu.

Ve čtyřicátých letech osmnáctého století nechal zbudovat své obrovské a tajemné sídlo zvané Burk (tj. hrad). Mezi lidmi se šířily první pověsti, podle nichž financoval tuto stavbu z peněz od Ďábla. V patrovém roubeném domě měl lékárnu, pokoje pro pacienty, pracovnu a údajně rovněž pitevnu a místnost s lidskými kostrami a knihami, čímž se nechali inspirovat tvůrci expozice. (V současnosti prochází Burk velkou rekonstrukcí. Nová střecha a obvodový plášť ho zachránily od jistého zborcení a nyní se postupně pracuje na vnitřních prostorách.)

V roce 1756 zahájil doktor nedaleko od Burku stavbu filiálního kostela, kterou sám financoval. Podle jedněch tím projevoval vděčnost Bohu za záchranu z mrazivých labských vln, v nichž v roce 1738 málem utonul, podle druhých se obával blížící se smrti, tedy zda bude jeho duše následně navěky zatracena v plamenech pekelných a nebo velebena v nebeských výšinách, jak popisuje pověst "Kohoutí znamení". Kostel byl vysvěcen v roce 1760, o dva roky později byly do tzv. Svatých schodů uloženy ostatky svatých a po dalších jedenácti letech byla dostavěna také věž. Filip Jakub, osmý z dětí Kittelových, se v roce 1783 stal na přání svého otce prvním šumburským farářem, což může opět dokazovat, opíraje se o legendy, že se doktor Kittel všemožnými prostředky snažil vyvázat ze smlouvy s Ďáblem.

Dnes již patrně nerozlišíme skutečnost od mýtů, ale ať už byla jakákoli, nelze J. J. A. Kittelovi upřít jeho ohromný přínos celému kraji. Svou dobrotivostí a čistotou úmyslů se stal inspirací pro několik generací lidí. A právě proto vznikla idea vytvořit místo, Kittelovo muzeum, kde jeho odkaz bude žít dál, i více než 220 let po jeho úmrtí*). Kittelovo muzeum bylo takto provozováno do roku 2018 společností Kitl v obci Krásná, kdy byla činnost muzea ukončena.

*) Kittelova žena Anna Marie zemřela 20. srpna 1782. Necelé tři měsíce před jeho osmdesátými narozeninami, dne 16. listopadu 1783, se Šumburk rozloučil i s věhlasným doktorem.

Kittelův dům zvaný Burk

V průběhu srpna 2019 byl na Pěnčíně v obci Krásná otevřen Kittelův dům, přezdívaný Burk. Jedná se o jednu z největších roubenek v Čechách z poloviny 18. století, které v minulosti hrozila totální zkáza. Naštěstí se jeho obnovení zdařilo. Do prostor Burku byla přestěhována také expozice původního Kittelova muzea, které bylo provozováno společností Kitl do podzimu roku 2018. 

Více informací o nově otevřeném Kittelově domě najdete na www.pencin-zittau.eu.